Kapitola o vášni aneb Prsenková paralela
"...jít za svou vášní znamená být naprosto sami sebou, až na samé nahé jádro vlastní bytosti...
nemyslete na to, co si o vás pomyslí ostatní, ani na to, zda by s tím souhlasili..."
Tak jo.
Jsem zpátky.
Dlouho jsem nic nenapsala.
Pro veřejnost.
To proto, že jsem se přeskládávala. Byla jsem jako hodinový strojek rozebraný na kolečka…a snažila jsem se zjistit, proč ksakru stále nevím, která bije.
Po roce usilovné práce možná stále ještě úplně nevím, která bije – prostě nejsem hodinář. Ale jedno vím…rozebrání mého hodinového strojku na prvočinitele mi dovolilo odstranit hodně nečistot, které se za léta provozu nashromáždily. Zaplaťpánbu za ty dary… sice pořád nevím, kolik je hodin, ale má kolečka jsou znatelně čistší. Až dorazí hodinář, seskládá to. Nemusím umět všechno :-)
V době, kdy jsme se neviděli, mě život umístil do prodejny dámského prádla. Říkám tomu „prsenky“. Baví mě to tu. Hodně.
Ano, musela jsem se naučit technikálie. Jako v každém oboru.
Až po jejich zvládnutí jsem si mohla začít vychutnávat nadstavbu. Komunikaci se zákaznicemi. Je to psychoterapie v praxi. Nejvíc mě baví, že občas jsou výsledky téměř okamžité.
Přicházejí k nám ženy a odcházejí Bohyně. Ne každá to dovolí. Ne každá je ochotná pohlédnout na sebe do zrcadla a spatřit sama v sobě krásu…možná poprvé v životě.
Ale jsou ženy mezi námi, které tu odvahu mají. Během několika minut v kabince jsou schopné zapomenout na většinu výhrad, které mají vůči svému tělu a dovolí si cítit se dobře. A následně si uvědomí, že cítí-li se dobře, také to vyzařují. A co vyzařují, to přitahují. Nádhera.
Občas říkám „až tu novou prsenku budete mít na sobě, přijďte se nám ukázat, jak vám to sluší“. Dostala mě do kolen první zákaznice, která to udělala. To už je nějaký ten pátek. Od té doby se to stalo mockrát.
Stále mě to těší.
Moc.
Úměrně tomu, kolik času trávím v prsenkách, klesl počet zájemkyň o karetní výklady.
Neměla jsem příliš času nad tím smutnit…musela jsem vstřebat rozdíly švého a bezešvého prádla a proniknout do tajů velikostních ekvivalentů :-)
Nicméně Vesmír patrně nemá v plánu zcela utnout mé karetně-bachově-terapeutické aktivity a sem-tam mi někoho pošle. A nevěřili byste, jak moc podobná je debata nad karetním výkladem debatě o nové prsence.
Vždycky je napřed potřeba se rozloučit se svou letitou, vytahanou, nefunkční, zapranou, přesto však osvědčenou a milovanou věrnou životní „družkou“, následně se smířit s jistým nezvykem a určitou mírou nepohodlí, které přináší nová součást šatníku, a posléze dovolit sama sobě rozkvést v nové životní realitě – což bývá někdy pracnější, než se na první pohled zdá :-)
Tak se mějme krásně a kveťme…a nenechme se odradit tím, že je venku pod nulou :-)
Cože, někdo z vás přehlédl tu vášeň???
Inu – můžu vám ji jenom ukázat.
Rozhodnout se ji uvidět musíte sami :-)