...s kůží na trh nebo Sedávej panenko v koutě...?

Tentokrát bych začala od konce.

Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě…???

Ne, budeš-li hodná, budeš tam sedět, dokud peklo nezamrzne. Aspoň taková je moje zkušenost. Opakovaná.

Jít s kůží na trh ovšem vyžaduje notnou dávku odvahy.

Nejenom, že nebudu poslušná přikázání, v němž jsem vyrostla, COŽ SE NEDĚLÁ, ale dokonce snad i bych i mohla poutat na sebe pozornost, COŽ SE TAKY NEDĚLÁ. Nedělá. A basta. Nepůsobí to totiž seriózně, když člověk na sebe upozorňuje. A my, slušně vychované holky, to přece nemáme zapotřebí. Vždyť „světská sláva – polní tráva“, že.

Takže co na to karty?

VRAŤTE SE K TOMU, CO MILUJETE ***

A je to tady, z toho se nevykroutím. Protože je fakt, že miluji pozornost. Jsem ráda na výsluní, ráda stojím ve světlech ramp. Sice se potřebuji sama rozhodnout, kdy a zda vůbec na ta prkna, která znamenají svět, vstoupím, ale to nic nemění na skutečnosti, že pozornost mi prostě dělá dobře.

Dosud jsem se jen mylně domnívala, že by ta pozornost měla přijít zvenčí. Možná jsem i někoho tímto svým nepochopením štvala a zpětně se za to omlouvám. Sorry, je mi to líto, fakt…

Teď mám ale možnost saturovat svou bytostnou potřebu a jít s kůží na trh.  A že ve světlech reflektorů se nic neschová a veškeré případné uklouznutí padnou jen a jen na mou hlavu?? Jo, to se může stát. Vím o tom. A už se to i párkrát stalo. Už párkrát jsem měla pocit, že se chystám udělat něco, po čem můžu začít chodit kanálama a nebude se se mnou bavit ani klika u dveří. A víte co?? Nebylo to tak zlý :-) A rozhodně to za to stálo… :-) :-)

Mimochodem, informace pro někoho, kdo mě nezná příliš dobře – jsem introvert s občasnými sklony k exhibicionismu :-)

Tak se mějte krásně :-)

***