"Seš ze sebe málo nadšená",

16.10.2016 21:30

řekla mi před pár lety kolegyně čarodějka.

Měla pravdu. Když jsem na sebe tehdy pohlédla střízlivým objektivním zrakem, věru jsem shledala pramálo toho, z čeho bych mohla být nadšená. Úsilí ohromné, výsledky nijaké, a to všechno v libovolné oblasti mého žití.

Střízlivým objektivním pohledem se od té doby u mě mnoho nezměnilo.

Ale něco přece.

Odněkud se vynořil jiný úhel pohledu na to všechno. Naprosto neracionální. Velmi subjektivní. Bláznivý.

Jsou totiž okamžiky, kdy jsem ze sebe naprosto unesená. Kdy žasnu nad tím, kam jsem došla, co všechno ve mně dřímá, co všechno si dovoluji projevit.

Konečně mám zrzavé vlasy, například. Vždycky jsem si je přála, ale neměla jsem odvahu. Připadaly mi neseriózní.

Můj šatník je teď asi nejbláznivější za celý můj život. Často nosím ponožky různých barev, třeba. Jen tak, pro radost. Pro uspokojení mého vnitřního rebela. Jedna známá při pohledu na modrou a růžovou ponožku na mých nožkách taktně podotkla, že občas, když je přepracovaná, mívá také takový problém – špatně páruje ponožky své tříleté dcery. Já to vidím obráceně – pouze ve stavu nejvyššího vyčerpání sahám po dvou stejných ponožkách…

Jediné, co lehce hatí mé nadšení ze sebe sama, je pohled na mou „výsledkovou listinu“. Tady jsem se tedy nepohnula ani o píď. Stále vytvářím spíše ekonomickou pasivitu než aktivitu, nadále mám hluboce neuspořádáno ve svých vztazích, a mé odrůstající ratolesti, druhdy nevyčerpatelné studnice roztomilosti, se nezadržitelně přesunuly do třeskuté pubertálnosti, čili je stále namáhavější kochat se aspoň pocitem dobře odvedené mateřské práce.

Podtrženo a sečteno - teď právě jsem ze sebe nadšená. NADŠENÁ - pokud ovšem odolám pokušení zaměnit sebe sama za svou výsledkovou listinu. Prostě neumím být úžasná a výkonná zároveň. Je to tak a všem dotčeným se tímto omlouvám.

Pravdou zůstává, že za výkonnou jsem se považovala dlouho, dlóóóóóuho. A měla jsem se ráda za to, že „vykazuji“ dobré, ba vynikající výsledky. Třeba to byla ta snazší varianta…    A teď se karta obrátila. Jsem úžasná. Pokusím se mít se ráda stejnou měrou :-) :-) :-) Možná o tom to celé je.

P. S. Vždycky jsem si myslela, že do serióznosti člověk dospěje. Když tak hledím na své fotky z raného dětství, konstatuji, že já jsem se seriózní už narodila…takže…zcela logicky… to mám obráceně !!! :-) :-) :-)

A jak to máte vy???